Václav Matyáš, SPS: letošní vývoj stavebnictví signalizuje stabilitu
Stavebnictví po letech krizového vývoje podle statistických čísel opět nabírá dech a stavební podniky už zase mohou začít přemýšlet o investicích. A podle Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, mírné naděje u českých stavbařů vyvolávají i vstřícné kroky současné vlády k investiční výstavbě.
Díky poslednímu vývoji českého stavebnictví by tady u vás měl vládnout optimistický duch?!
Určitě je to tak. Povzbudivé byly už výsledky minulého roku, kdy sektor po letech propadu vzrostl o 3,3 %. A letošní první pololetí je ještě výrazně lepší – mimo jiné to znamená, že loni se nejednalo o nějaký náhodný výkyv. Začíná se snad konečně blýskat na lepší časy a obnovuje se stabilní rozvoj celého odvětví. Musím k tomu ale dodat, že realistickým optimismem nás naplňuje přístup současné vlády k investiční výstavbě. Před parlamentními volbami jsme oslovili všechny relevantní politické strany s návrhy na opatření v oblasti dopravní infrastruktury, bytové výstavby a v neposlední řadě v legislativě – tady jsme zdůraznili zejména potřebu komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva, doprovázené změnou kompetenčního zákona. A musím říci, že velmi dobře to už tehdy uchopil současný premiér Andrej Babiš. Logicky se to odrazilo i v programovém prohlášení jeho vlády, kde naše návrhy a připomínky dostaly potřebný prostor. Samozřejmě – bude zapotřebí hodně práce, jistě všechno nevyjde na 100 %, ale přesto všechno můžeme tu část programového prohlášení, která je věnována investicím, považovat za solidní program rozvoje českého stavebnictví na příštích pět let. My jsme přesvědčeni, že pokud chceme stavět, nemůžeme čekat až na vypsaná výběrová řízení, ale je třeba zapojit se už do procesu přípravy staveb. To byl také důvod, proč jsme v červenci na jednání s premiérem přišli s nabídkou sestavení tří odborných platforem, které by se zaměřily na oblast dopravní infrastruktury, bytové politiky a legislativy.
Vidím, že hodně si slibujete od zakázek veřejného sektoru – není u nás ale závislost stavebnictví na státu, obcích atd. příliš velká?
Je skutečností, že v předkrizových letech se na stavební produkci podílel veřejný a privátní sektor stejným dílem. Postupně se ale ten poměr vychýlil ve prospěch druhého, dnes je to tak 40 : 60. Stavebnictví tedy v současnosti táhnou privátní zakázky a teprve postupně se nadechuje i veřejný sektor. Ten je pro nás samozřejmě velmi důležitý. V lépe řízených zemích je to právě on, který vyrovnává dopady krizí, v takových chvílích stát nahrazuje sníženou soukromou poptávku. U nás se v dobách krize, tedy za Nečasovy vlády, bohužel postupovalo přesně opačným směrem. V rámci takzvaných úspor se tehdy jenom škrtalo a, zastavila se i příprava nových projektů. A dodnes, zejména v přípravě projektů dopravní infrastruktury, je to znát.
Soukromý sektor si ovšem už mírně stěžuje – do tendrů se hlásí málo zájemců, současně stoupají ceny?!
Na nyní stoupající či obnovenou poptávku stávající kapacity sektoru prostě nestačí. Není to nic překvapivého. Za posledních osm let ho opustilo zhruba 65 000 pracovníků a z trhu odešlo 120 firem velikosti nad 50 pracovníků. Takže proto je menší zájem o zakázky. Co se cen týká, to je jednoduché! Investoři jsou sice udiveni jejich růstem, ale to je důsledek toho, že stavaři už nebojují jen o přežití. V minulých letech tento existenční boj vedl k poklesu cen stavebních prací na 60 – 70 % jejich ekonomicky opodstatněné úrovně. O nějakém zisku tehdy samozřejmě nemohlo být ani řeči. Jestli chceme obnovit ekonomické zdraví stavebních firem, musíme investovat do nových technologií, strojního vybavení a do lidí – a bez kalkulace zisku v nabídkách to prostě nejde. A nelze zapomínat ani na bezpečnost práce a kvalitu. Současně také stouply ceny materiálů, energií a podobně. Investoři se zkrátka musí vyrovnat s tím, že nabídky firem už nejsou z kategorie boj o přežití. A stavebnictví se opět může normálně rozvíjet.
Ale jak to bude za pět, za šest let? V dlouhodobém pohledu je to ode zdi ke zdi: před deseti lety se stavělo draze a pomalu a tehdy také někteří lidé snili o dovozu pracovníků až z Filipín. Pak ale stavebnictví opustily desítky tisíc lidí a stavělo se za dumpingové ceny. Není možné se takovým extrémům vyhnout?
My doufáme, že napříště to půjde. Jak jsem už říkal, letošní čísla signalizují jistou stabilitu a její příslib vidíme i v už zmíněném programovém prohlášení nové vlády. Doufáme, že alespoň příštích pět let budeme svědky pozitivního rozvoje celého sektoru.
Přispějí tomu i nové technologie?!
Jistě. Technologický progres je pro stavební sektor existenční nutností – a nejde přitom jen o ryze ekonomické faktory. S největší pravděpodobností už nikdy nebudeme mít k dispozici tolik pracovních sil jako v minulosti – což může vyřešit jen automatizace, prefabrikace či robotizace. Takže nové technologie jsou nepochybně přínosem také pro stabilitu celého odvětví.
A jak si v téhle sféře čeští stavaři vedou?
Já myslím, že velmi dobře. Kdyby někdo třeba počátkem tohoto století najednou někam zmizel a teď se vrátil, troufám si říci, že by po těch zhruba dvaceti letech vůbec nevěděl, co se na staveništích děje. Třeba v implementaci systému BIM je na tom české stavebnictví více než dobře – nikoho nedoháníme, jsme na srovnatelné úrovni s vyspělými zeměmi. Je to – musím říci – také zásluha státu. Už minulá Sobotkova vláda BIM podporovala a také díky tomu se v tomto systému budou od roku 2022 realizovat všechny nadlimitní veřejné zakázky. A je na místě říci, že BIM by měl představovat snížení investičních i provozních nákladů o 20 až 30 %.
BIM a digitalizace – to je stavařský software. A jak je to s hardwarem?
Zajděte si někdy na stavbu. Najdete tam stroje řízené rádiem, roboty na zdění i omítání, ve vzduchu pak drony, které stavební práce na liniových stavbách doprovázejí. A samozřejmě se v posledních letech vyvinula a už také používá spousta nových stavebních materiálů. Neměl bych zapomenout ani na prefabrikaci – ta má u nás dosud stále mírně negativní konotace, ale je to nesmysl. Prefabrikací se ušetří spousta peněz i práce.
Hodně se mluví o 3D tisku – někde takto už vznikly celé domy?!
3D tisk je pro stavaře velkou šancí. Zatím ale nejde o celé budovy či domy, ale o tisk jejich jednotlivých částí či fragmentů.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví se zúčastní i zahajovací konference letošního veletrhu FOR ARCH, která se bude pod názvem „TECHNOLOGICKÉ FÓRUM: investice_technologie“ konat v Kongresovém sálu PVA EXPO Praha v úterý 18. září. Mezi přednášejícími budou mj. předseda vlády Andrej Babiš, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, generální ředitel ŘSD Jan Kroupa a ekonom Petr Zahradník.
Petr Bým
Související články
- Mimořádné okolnosti ve stavebnictví a jak se jim bránit
- Dražší stavebniny = dražší stavby
- Když staví soused, bohatneš i ty!
- Developeři preferují ekologické materiály
- Česko má svůj první tištěný dům
- Česko 2020: cesta z krize nebude snadná!
- Stavebnictví potřebuje zahraniční pracovníky
- Koronavirus a my – co pak?
- Koronavirus a my – na obzoru je Výstavba 4.0
- Koronavirus a my – čtvrtý týden